Smutné upomínkové maily a uslzené nákupní košíky - někdy je toho trochu moc. Vybrala jsem proto několik webů, které na mě v poslední době zaútočily emocemi. Opravdu má smysl si vydupat pozornost jako hysterická bejvalka?
Tenhle americký obchod mě ulovil na Facebooku. Ty fotky ke mně jasně promluvily - obří kobereček s mandalou se stane čelem mojí postele! Takže okamžitě nakoupeno, za dva týdny doručeno a ihned pověšeno. Za mě hotovson.
Jaké bylo překvapení, když po měsíci dorazil sentimentální e-mail s předmětem We miss you (Chybíš nám). A mě pochopitelně zajímalo, co si na mě textově přichystali...
"Dlouho jsme se neviděli, jsme z toho opravdu smutní. Co takhle 10% sleva, kterou můžeš využít do 14 dní? Nápověda: To také znamená, že už nebudeme opuštění klepat kosu.
Mops zabalený v dece je krutý kalibr! Jeho pohled mě zasáhl, přesto přiložený slevový kód na další objednávku zůstal nevyužitý. Jednoduše proto, že nová mandala mi visí vesele na zdi a není potřeba jí pořizovat dalšího sourozence. Mops, nemops.
Boho Peak se však nenechal odbýt a o pouhé 2 týdny později nasadil laťku emocí ještě výš. We're growing apart...:( V češtině by to mohlo být něco jako Vzdalujeme se od sebe nebo Jsme jednou nohou k rozchodu.
"Řekli jsme něco špatně? Dejte nám poslední šanci zachránit náš nádherný vztah. Zvýšili jsme vaši předchozí slevu na úžasných 20 %, když nakoupíte během následujících 48 hodin. Udělejme to a staňme se znovu přáteli.
Toužebný, ale očividně už předrozchodový talk! Boho Peak tím dokázal velkou věc - zvýšil moji empatii ke každému klukovi, co se s někým nezávazně vyspal... jenže druhá strana odmítá být pouhou jednorázovkou a teď ho nonstop prudí po zprávách (a bude ještě několik týdnů).
Co na to říct? Boho Peak, má drahá, bylo to s tebou skvělý, dodneška na to myslím, ale podruhý už si to nezopakujem...
Poučení: Mops by byla skvělá postavička do remarketingu! Kdybych nechala nákup v košíku bez zaplacení, zachumlaný pejskek by mě nejspíš vlákal z mailu zpět na web. Ale proč na mě dělá kukadla teď, po dokončené objednávce?? Možná jsem jen odolný zákazník, který zcela neobvykle potřebuje jednu jedinou mandalu. Možná mi ty maily měli poslat až za delší dobu. Třeba až přijde čas na koupi jejich boho koberečku. ;)
Aplikace na výuku jazyků moc dobře ví, že jste lemplové a kašlete na pravidelné opakování slovíček. Angličtinu/němčinu/italštinu vám natolik touží zdokonalit, že zdokonaluje i svá vlastní upozornění. Přesněji řečeno, pořádně přitvrzuje!
"Jazykový ptáček pláče. Učte se dneska italštinu, nebo sezobne otrávený bochník chleba. Příští mail bude pozvánka na jeho pohřeb."
Tomu říkám vyhrotit situaci! Tady se nejen pláče, ale dokonce i vyhrožuje sebevraždou!
Bohužel se mi nepovedlo ověřit, jestli tento poctivě vyděračský kousek je fejk, nebo ho Duolingo opravdu posílá (šibalsky doufám ve variantu B). Vyhrocenost se slovíčky italštiny funguje jako dobrý funkční vtípek. Holt každý se musí zamyslet nad dopady jazykové lenosti.
Přiznám se ale, že mě tahle všemi vychvalovaná aplikace vůbec nebavila. Mimo jiné i proto, že mim dost spamovala inbox.
Poučení: Překvapte, šokujte, rozesmějte... zkrátka se odlište od dalšího e-mailového bordelu, který zahlcuje schránku vašich zákazníků. Podobně masakrální textace, jako má Duolingo, si však pořádně rozmyslete. Vždycky se najdou lidi, které by vaše vtípky mohly urazit nebo bolet.
V prázdných e-shopových košících se nám začíná šířit takový copy nešvar - zamračený emotikon. Jako příklad jsem vybrala e-shop s oblečením Kerbo.cz, který dvojtečku a závorku dokonce schoval. Pokus o smutek zůstává ukrytý v prázdném koši (aneb jak plýtvat se znaky...).
Snad je průměrný nakupující natolik silná osobnost, že ho imaginární deprese košíku moc nerozhodí. Nebo že by návštěvníci rozmazlovali košíček přidaným nákupem, jen aby se konečně usmál?
Schválně jen tak pro srovnání, koukněte se na tento (velmi výjimečný) optimistický opak. Web Econea.cz má u prázdného košíku veselý emotikon. Nezvyklé, že?
Ten smajlík mě upřímně zaujal, ale ani tady si nejsem jistá jeho funkčností. Je sice sympatičtější než rádoby depresivní emotikon, ale přetvařuje se úplně stejně. V obou případech mi ty smajlíci připomínají kočky - vlastně jim vůbec nejde o společné chvíle, jen od vás potřebují dostat nažrat.
Poučení č. 1: Na city hrajte textem, nikoliv emotikony.
Poučení č. 2: Košík je nejdůležitější stránka e-shopu. Tady jde zákazníkovi o prachy, takže slzy a úsměvy dejte stranou! Pokud zákazníkovi připadá košík emocionálně labilnější než jeho holka při PMS, něco je špatně.
Přiznám se, že jsem marketingově zblbnutá a dodneška jsem si nenainstalovala AdBlock... což je dost na nic, když chcete koukat na film a reklama se objevuje častěji než Brad Pitt v Klubu rváčů. Takže přišel ten okamžik, kdy jsem na přítelově notebooku narazila na FilmBota.
FilmBot je smutný :( Prosím podpořte náš web tím, že vypnete adblock pro naši doménu..
Zjistěte jak »
Takže si to shrňme: web po mně nechce prachy, jen prosí o odinstalaci AdBlocku, a to pouze pro jejich doménu. V překladu říkají "My víme, že si to kvůli nám neodinstalujete, ale tady nám to fakt helpne". Pod rouškou smutného FilmBota servírují odkaz s praktickým návodem, aby vám případná snaha o spravedlnost zabrala minimum času. Za mě naprosto nejúčinnější forma a výherce dnešního copy bludišťáka!
Poučení: Emoce svěřte vašemu maskotovi. Jo a taky občas vypněte AdBlock, ať vám neuniknou copy tipy z bannerů okolo. ;)
A co vy? Čí copy vám zaútočilo na srdíčko?
Bylo by bláhové si myslet, že se náš nový copywriter rovnou pustí do psaní - ze všeho nejdřív totiž potřebuje získat souvislosti. Jak funguje firma a v čem je tak speciální? V čem je háček a kde to nejvíc vázne? Čeho vlastně chcete textem na webu dosáhnout (nebo jestli se na to teprv musí přijít)? Co všechno obsahuje váš dosavadní...
"Přihlaste si novinky z našeho webu." Nezní náhodou takhle váš subscribe box (takový to okýnko, kde se lidi upisují k vašemu newsletteru)? A jak ho dělat zábavnější a hlavně efektivnější, ať se Mailchimp prohýbá novými kontakty?
Home office je dar i prokletí. Mívám dny, kdy vyluxuju celý byt i ledničku, zato nenapíšu ani čárku. Proto hledám ideální café-office, kde mě nakrmí, napojí a neotravují každou půlhodinu (a zároveň mě nenutí jíst jeden muffin za druhým). V jaké pražské kavárně a restauraci se potkáme?